O věrném přátelství Petra N. a Mirka K.

     Vláda si důvěru opět vyslovila, i když 89 hlasů z 200 zrovna k chlubení není. 101 hlasů proti ní se však také nenašlo. Důvodem pro její pád není to, zda je někdo z poslanců vládních stran vyšetřován, ale jak se čelní vládní představitelé chovájí ve vztahu k nezávislé policii a k nezávislým soudům. Že vše v policii dobré není, dokazuje mimo jiné postup v kauze R. Janouška. K tomu se ale P. Nečas ani M. Kalousek nevyjadřují. Dva věční rivalové se spojili ve chvíli, kdy kolem nich začíná být horko...

Tak máme prezidenta aktivistou. Nejedná se však o prezidenta Klause a jeho postoje ke globálnímu oteplování a k teoriím o globálním oteplování, ani o jeho stanoviska k politice EU či k českým odborům. Aktivistou je údajně policejní prezident Lessy, který podle pana premiéra Nečase „nakročil směrem politického aktivisty. Tímto směrem nakročil a pohybuje se podle mého názoru už jemně za hranou, což je s chováním policejního prezidenta neslučitelné“, dodal Nečas.

Docela by bylo zajímavé vidět, jak by vypadala pověstná Kubiceho zpráva o prorůstání organizovaného zločinu do nejvyšších pater politiky dnes. Ředitel ÚOOZ R. Šlachta v Otázkách Václava Moravce vyslal signál, že nejen že toto propojení existuje, ale že se policii v poslední době daří toto jednání odhalovat. „Dostáváme se do systému a jdeme výš a výš. Je vidět nervozita určitých lidí“.
Ano nervozita určitých lidí by se dala krájet jak pověstná mlha nad rybníkem Brčálníkem.
Ředitel Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK) Tomáš Martinec informoval, že Vlasta Parkanová bude v souvislosti s kauzou CASA obviněna během několika dní. Kam výš se asi tak policie může při svém vyšetřování dostat? Samozřejmě, je možné, že důkazní materiály shromážděné policií neobstojí a V. Parkanová uhájí svou nevinu. Od toho máme institut nezávislých soudů. Ale je stejně tak dobře možné, že se její vina prokáže a bude odsouzena. A že nezůstane jenom u její osoby, protože resort obrany je něco jako třináctá komnata české politické scény. Na obraně mj. působili také P. Nečas a M. Kalousek. Premiér a jeho ministr.
Jak se tito dva pánové ale k přátelství silnému a věrnému jak v případě Amise a Amila dopracovali?
Pro lidi s pamětí není až tak dávnou dobou, kdy se tito dva politici nemohli ani cítit a jako kohouti na jednom smetišti sváděli boj o pravicové voliče. To bylo ale ještě v dobách, kdy se TOP09 tvářila jako strana nezatížená politickými skandály.
V dobách ještě dávnějších, a to v divokých letech 90., kdy obraně šéfoval lidovec V. Holáň, se P. Nečas a M. Kalousek setkali na resortu obrany. Spekulace o podivném financování KDU-ČSL se rojily. „Vedení ministerstva si plete tento resort s úvěrovou bankou, která poskytuje nenávratné úvěry,“ prohlásil například tehdejší šéf bezpečnostního výboru sněmovny Jan Krámek. ODS potom ale měla plné ruce práce se svými Pepy z Hongkongu, že i P. Nečas zapomněl připomínat své výroky o „nepřímé korupci“.
Premiér s ministrem financí se v posledních dvou letech ostře střetli hned několikrát. Silná slova padala v souvislosti s L. Bátorou na resortu školství (Kalouskovi byla vmetena do tváře jeho snaha opřít po volbách 2006 o hlasy komunistů), v tahanicích o tajemníka pro záležitosti EU podřízeného přímo předsedovi vlády nazval Kalousek postup premiéra podvodem na voličích.
Rivalitě Kalouska s Nečasem by napovídaly i předvolební slogany:  První místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek při představování volebního programu uvedl na adresu ODS, že má sociálnědemokratický program. Volební lídr ODS Petr Nečas mu zase vzkázal, že politici v TOP09 jsou pravicovými populisty.
Jedno je zřejmé. Nenávistná konfrontační politika je dočasně zapomenuta. Pan Čistý (málokoho by dnes napadlo, komu se takto říkávalo) nestojí o připomínání kauzy OMNIPOL ani o pronikání policie „do systému výš a výš“. Kdo by náhodou pronikl, bude označen jako politický aktivista. „Kdo není s námi, je proti nám.“
Kdo si dnes vzpomene na Paroubkův emotivní povolební projev, kdy hřímal o „modrém únoru“? Jednak tento výrok překrylo ministrování pana Kubiceho a jeho rodinné vazby na pana Janouška a jednak ho zastínil ministr Kalousek hysterickým výpadem (nejenom) vůči společnosti American Appraisal. Div to s ním neseklo, když v záchvatu spravedlivého zanícení řekl, že firma je to sice „emérikn“, ale v jejím čele je „čistokrevný československý estébák“. Výrazivo jako „čurák“ či „debil“ zůstalo tentokrát schováno v bohaté slovní zásobě pana ministra.
Vláda v souvislosti s posledním úpadkem české politické kultury čelila dalšímu pokusu o vyslovení nedůvěry. 101 hlasů potřebných k jejímu pádu se nenašlo. Ale pouhých 89 z 200 hlasů pro její zachování je výsledkem krajně žalostným. Hlavní zprávou pro českého občana je však dojemné přátelství premiéra a ministra, což je ve světle církevních restitucí možné vnímat jako zázrak, že i největší hříšníci a zastánci hazardu mohou najít cestu ke spasení. Zbývá jenom dořešit, kdo spasí občany České republiky.