Kdo nám tu hraje divadýlko?

   Jedna aféra je přebíjena jinou, aniž ta první nějak uspokojivě byla dořešena. Počet vyměněných minstrů kabinetu P. Nečase od roku 2010 překonal všechny rekordy a ve společnosti České republiky to vře. O co vše se hraje, co je v banku a jak velké je riziko ztráty? 

 Není to tak dlouho, kdy ministr financí, Miroslav Kalousek, tvrdě a nepřijatelně tepal do policie, že si dovolila vyšetřovat Vlastu Parkanovou. Co policie smí a nesmí vyšetřovat, ví totiž pan Kalousek nejlépe.
Ministr spravedlnosti, Pavel Blažek údajně prohlásil, že už za minulého režimu bylo běžnou praxí předvolání na služebnu. Zásah přímo na ministerstvu, kam si detektivové přišli pro prvního náměstka ministra Drábka, Vladimíra Šišku a ředitele odboru informatiky Milana Hojera, označil za teatrální.
 Že tyto kritické hlasy nebylo slyšet před parlamentními volbami v roce 2006, jejichž výsledek citelně ovlivnila tzv. Kubiceho zpráva, jejíž účelovost podtrhuje fakt, že nic z ní se neprošetřilo, ani příliš neprošetřovalo. A tak BIS (Bezpečnostní a informační služba ČR) v roce 2012 už nepsala pouze o prorůstání organizovaného zločinu se státní správou, ale přímo o jejich propojení.
 V roce 2006 Petr Nečas nebouchal pěstí do stolu, že o podobě vlády nebude rozhodovat jakási tajemná „banda plukovníků“.
 Jako bumerang se každému většinou vrátí dvojí přístup k témuž problému. Není možné například u jednoho škodolibě kvitovat, že po něm dav hází vajíčka a mluvit o právu lidí na odpor, a v jiném případě být zděšen střelbou z plastové pistole. Obojí demokracii škodí, protože nejde o výměnu argumentů, ale o projev násilí, který se může stupňovat.
 Krokem k politické stabilitě pak rozhodně není snaha opírat se o kohokoli, jen aby většina sto jednoho hlasu byla zajištěna. Stokrát může P. Nečas říkat, že subjekt LIDEM nejsou přeběhlíci z Věcí veřejných. Svými postoji tito lidé totiž dokazují, že se od původního programu, s nímž VV šly do voleb, radikálně odchylují.
 Někteří lidé se potom pro vládu (která již většinu nemá) stávají nepostradatelnými.
 „Z dopravy se stalo další ministerstvo ODS, respektive premiéra. Kdyby bylo na K. Peake, tak by byl už dávno odvolaný. Jenže Nečas nad Dobešem drží ochrannou ruku a toleruje ho ve vládě jen proto, že do resortu a jím řízených úřadů si může dosazovat své lidi, jako například na Ředitelství vodních cest,“ informoval Právo zdroj z platformy LIDEM.
 Stav, kdy dlouho nefunkční registr vozidel nadále funguje se značnými omezeními a projevuje se množstvím závažných chyb, je jakýmsi logem vlády, která se u svého zrodu hlásila k zodpovědnosti, o boji proti korupci raději nemluvě.
 Toto celé vládní představení, kdy vyměněných ministrů ve vládě za něco o málo déle než dva roky od jejího nástupu k moci je více, než bylo statečných ve známém westernu, a kdy jedna aféra překrývá tu předešlou, pouze prohlubuje frustraci občanů, kteří již tak čelí následkům porušeného sociálního smíru ve společnosti. Skandál kolem role ABL byl překryt odposlechy nad těžkými víny, soud s V. Bártou odchodem VV z vlády a vznikem subjektu LIDEM, vznik tohoto subjektu vládním návrhem podoby tzv. církevních restitucí. Kauza IZIP (knížky pacienta) se přebila aférou Rath (dodnes nedošlo k soudu, zato mediální soud již dávno proběhl, Rath zůstává ve vazbě, patrně je velmi nebezpečným a ovlivňoval by svědky, což evidentně neplatí např. o R. Janouškovi), metanolové otravy vystřídal útok (výtržnost) na Václava Klause a tento útok přebije – co vlastně?
 Je věcí politiků, aby se zamyslili, nakolik diskreditují v očích svých voličů základní principy demokracie, a jak se to může ve svém důsledku vymstít nám všem. Možná nadešla chvíle, aby se politici začali věnovat tomu, od čeho jsou voleni, a divadelní scénu přenechali umělcům (a nedovolili, aby kultura zašla na úbytě). Současného vládního divadélka už má většina lidí totiž tak akorát dost.