Doba prvních vlaštovek

16. 03. 2013 7:00:00
Festival Jeden svět, Bezpráví v Pákistánu, Habiba Nosheen, Hilke Schellmann, 2013, 40 minut.

V rámci filmového festivalu Jeden svět se v kinech mj. objevil snímek upozorňující na postavení žen v některých asijských zemích. Bezpráví v Pákistánu je zaměřeno na jediný konkrétní případ údajného znásilnění třináctileté Kainat.
Divák sice nemůže vědět, zda ke znásilnění skutečně došlo, či by mohlo být vymyšlené, ale jak padlo v samotném filmu, logika věci mluví ve prospěch pravdivosti výpovědi oběti. Znásilněná dívka pocházela z vesnického prostředí a vyrůstala v harmonické rodině. Po otřesném zážitku nejen že se musela vypořádávat s dlouhodobými traumaty, ale rada starších požadovala, aby ji její bratr zabil. Ten neuposlechl – a byl později nalezen zastřelený, aniž se okolnosti jeho vraždy prošetřily.
Dokument zachycuje bezmoc a frustraci oběti, která byla ponížena, zneuctěna, přišla o bratra, o dětství, o všechny sny, s rodinou se přestěhovala do města, aby vůbec přežila – a která žije již jenom pro naplnění spravedlnosti, aby byl zločin pojmenován a pachatelé byli odsouzeni.
Publikum sleduje čtyřicet minut bezmoci, zmaru, bezpráví.
I když Kainat odcházela od soudu poražena, nevzdává se. Nechce, aby násilníkům jejich zločin prošel – a jediným, na koho se všichni dívají jako na viníka, byla ona. V době promítání filmu ještě nebyl její případ u konce. Na spravedlnost může čekat roky – a dočkat se nemusí nikdy.
Dokument burcuje. Jeho předností je, že přibližuje jedno konkrétní utrpení a vtahuje diváka do děje.
Mínusem pak může být to samé – vidíme jenom jeden příběh, poněkud vytržený z historického a politického kontextu.
Máme možnost sledovat souboj dobra se zlem, ale v příčinách současného stavu se nejde hlouběji pod povrch.
Údajný střet civilizací, tedy té západní a muslimské, neobstojí. Každá z civilizací si prošla obdobím, na něž nemůže být hrdá. Navíc se dosud potýkáme s následky kolonialismu a studené války. O černých stránkách odkazu studené války (např. v Indonésii) vypovídá vítězný film festivalu, Způsob zabíjení.
Podpora kmenových zřízení během tzv. Arabského jara také nebude patřit ke světlým momentům „Západu“.
Je jistě pěkné, že v Pákistánu existuje organizace na podporu obětí znásilnění (WAR – War Against Rape). Záleží však na tom, jak účinně může těmto obětem pomoci. V zemi, kde je stále nízká úroveň vzdělanosti obyvatelstva, kde nejsou prostředky na podporu efektivní policejní práce a kde právo na papíře nemá oporu v konkrétních nástrojích, jež by ho podpořily a pomáhaly prosadit, se na lepší časy dvakrát neblýská.
Může jít těmto zemím ale „Západ“ vzorem? Nemá svých projevů disfunkčnosti až nad hlavu? Jak se mu daří vypořádávat s problémy domácího násilí, zneužívání dětí, s dětskou pornografií? Jak řeší „krizi rodiny“?
Podívejme se ovšem, zda se v Pákistánu a Indii objevují nějaké první vlaštovky, které sice jaro nedělají, ale nějakou změnu (k lepšímu) by ohlašovat mohly.

Phúlan Dévíová, přezdívaná Královna banditů, zastřelena v Dillí v roce 2001, pocházela z nízké indické společenské kasty. Byla provdána v 11 letech a opakovaně svým o hodně starším manželem znásilňována. Od manžela uprchla a postupně se stala vůdčí osobou mezi bandity. Zanechávala za sebou také mrtvé, údajně se pomstila mužům z vyšší kasty, kteří ji měli znásilňovat.
Byla zatčena, odseděla si trest. Snažila se odstřihnout od minulosti plné násilí a soustředila se na politický boj za zlepšení postavení žen ve společnosti. Byl o ní natočen film. Její příběh inspiroval k opernímu libretu v posledních letech také Jeffa Hushe (mj. editor Obamovy knihy Za sny mého otce – My Father ́s Dream).
V červnu 2012 byla v Pákistánu zastřelena paštunská zpěvačka, Ghazela Javedová. Vyčnívala, vymykala se, byla pro ostatní vzorem i symbolem odporu proti útlaku.
Útok Tálibánu naopak přežila Malalaj Júsufzaiová, která byla v říjnu 2012 těžce postřelena. Tato mladá dívka dává zřetelně najevo, že chce být vzdělaná a píše blog o životě v současném Pákistánu, jak ho vnímá.
Do médií proniklo i několik případů brutálních znásilnění a vražd mladých indických žen, které se odehrály od prosince 2012. Jeden z údajných pachatelů spáchal sebevraždu.
Kromě těchto případů zůstávají mnohé další v anonymitě každodenního života. Je zde šance na zlepšení?
Ve filmu Bezpráví v Pákistánu je řečeno, že k určitému posunu došlo. Že před dvaceti třiceti lety bylo nemyslitelné, aby ženy-oběti mluvily o svém zneuctění, aby otevřeně hovořily o ponížení a utrpení, které musely zažít a kterých se patrně celý svůj život nezbaví.
Následnou debatu mj. moderovala Blanka Knotková Čapková (orientalistka, Metropolitní univerzita Praha, FHS UK Praha). Řešila se různá témata – sociální stratifikace v rámci kast versus faktor pohlaví, zákony na papíře versus neochota policie a nedostatečné policejní metody při vyšetřování znásilnění, obzvláště na venkově, či vzrůstající emancipace žen versus snaha některých mužů po uzurpaci moci a jejím udržení.
Dokud většina mužů nebude práva žen považovat za svá vlastní práva a nebude ve vlastním zájmu usilovat a rozvoj lidských práv, zůstane pouze u jednotlivých vlaštovek, které zimu a mráz nezaženou. Tady nestačí něco nadiktovat od kancelářského stolu někde v teple. Změna musí jít zevnitř, spontánně a dobrovolně – a měla by být opřena o rozvoj vzdělanosti populace i její sociální a ekonomické úrovně. Indie je v současnosti patrně nejlidnatější zemí světa – a její venkov přitom patří k jedněm z nezaostalejších. Rozdíly mezi městy a venkovem jsou propastné.
Na základě shlédnutého dokumentu můžeme držet palce jedné z mnoha obětí, aby svůj boj vyhrála. Ale mnohem potřebnější je, aby zde vznikly podmínky pro zlepšení podmínek života mnoha milionů dalších žen, mnoha milionů lidí. A na to již jen držení palců stačit nebude.

Autor: Marek Řezanka | sobota 16.3.2013 7:00 | karma článku: 9.54 | přečteno: 276x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 28.28 | Přečteno: 535 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 50 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 24 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.41 | Přečteno: 299 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.79 | Přečteno: 525 | Diskuse
Počet článků 13 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 784
Textař, autor písňových textů, básník.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...